Soutěž na novou čistírnu byla vypsána před 85 lety

Již 85 let letos uplynulo od soutěže na novou čistírnu odpadních vod, která měla nahradit v té době již zastaralou čistírnu odpadních vod v Bubenči.

Bubenečská čistírna, navržená známým vodárenským konstruktérem Williamem Heerlein Lindleyem a dokončená v roce 1906, po první světové válce přestávala rostoucí Praze stačit. Její technologie nestačila na vzrůstající objem splašků, které Lindleyova kanalizace přiváděla, a forma čištění pomocí prosté mechanické sedimentace kalů nebyla v této době již dostačující.

V roce 1933 proto město a Kanalizační kancelář přistoupili k vypsání soutěže na novou čistírnu. Ve 20. letech sice vznikly tři jiné projekty – dva umisťovaly novou čistírnu do Řeže a jeden na Císařský ostrov. Protože se odborná veřejnost nedokázala rozhodnout, který projekt vybrat, vypsala raději zmíněnou soutěž.

Soutěž byla vypsána dne 2. května 1933 a ukončena k 15. březnu 1934. Na jejím konci se sešlo patnáct soutěžních projektů - třináct soutěžních a dva podané mimo soutěž, což celou komisi zaskočilo a prodloužilo její rozhodnutí na celý rok. První cena nakonec udělena nebyla, pouze dvě druhé, jedna třetí a řada dalších projektů byla zakoupena. Všechny projekty přitom alespoň částečně splašky čistily biologickým čištěním, až na výjimky většinou aktivací kalu.

Všechny tři první projekty, „Dorr" a „Čistá půda" na druhém místě a „Roztoky" na místě třetím, umisťovaly čistírnu mimo Prahu. „Dorr" do Podhoří, „Čistá půda" na již zakoupené pozemky v Řeži a „Roztoky" do Roztok u Prahy. Stejně tak všechny tři používaly umělou biologickou aktivaci kalu, lišily se jen použitou technologií. Další projekty používaly i jiných způsobů, např. přirozené biologické čištění pomocí závlah zemědělské půdy, či pomocí soustavy biologických rybníčků. Projekt „Hygiena 3" přišel s revoluční myšlenkou na čištění vody pomocí elektrolýzy, nicméně se ukázalo, že by spotřeba hliníku na elektrodách byla příliš drahá. Projekt byl ale pro svoji originalitu i tak zakoupen.

Soutěž nakonec řešení jak naložit s novou čistírnou nepřineslo. I přes určité úspěchy v podobě nových projektů se nakonec město nedokázalo rozhodnout, kam čistírnu umístit. Během druhé světové války došlo k přesunům projektu mezi Řeží a Císařským ostrovem, kam byla nakonec čistírna i umístěna ve finálním projektu v 50. Letech - na pozemcích v Řeži je dnes umístěn ústav jaderné fyziky. K  dokončení a oficiálnímu spuštění nové čistírny došlo až v roce 1965 a původní čistírna tak fungovala celých 60 let s původním vybavením z počátku 20. století.

V současné době provozují Pražské vodovody a kanalizaci Ústřední čistírnu odpadních vod a dvacet pobočných čistíren. Celková délka kanalizační sítě v Praze je 3 689 kilometrů a k tomu je 989 kilometrů kanalizačních přípojek.

Jaroslav Jásek, historik PVK

10. 9. 2018, TZ: PVK

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Nenechte si ujít nádhernou výstavu českých malířů

Nenechte si ujít nádhernou výstavu českých malířů, foto: Praha Press

Bonjour, Monsieur Gauguin: Čeští umělci v Bretani 1850–1950. Bretaň v jedinečném ztvárnění českých výtvarných...

Pražský hrad vystavuje zakoupené obrazy Kamila Lhotáka

Pražský hrad vystavuje zakoupené obrazy Kamila Lhotáka, foto: Správa Pražského hradu

Do 28. února 2019 jsou v Obrazárně Pražského hradu na II. nádvoří vystaveny dva obrazy Kamila Lhotáka, které byly...

Dívka čtoucí dopis

Dívka čtoucí dopis, foto: loosovavila.cz

Přednáška o díle malíře Jana Vermeera bude ve Winternitzově vile.

Odtah vozidla při havárii na vodovodní či kanalizační síti hradí PVK

Odtah vozidla při havárii na vodovodní či kanalizační síti hradí PVK, foto: Praha Press

Pražské vodovody a kanalizace musí havárii na vodovodní či kanalizační síti neprodleně odstranit.

reklama reklama
reklama
reklama