Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava umí měřit i počasí

Vědci z Katedry geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO spolupracují se zahraničními odborníky na zkvalitňování předpovědí počasí. Využívají k tomu globální navigační družicové systémy.

Globální navigační družicové systémy (GNSS) využíváme v každodenním životě pro určování vlastní polohy a návaznou navigaci v prostoru. Signály vysílané družicemi těchto systémů procházejí zákonitě také atmosférou Země. A v její části nejbližší zemskému povrchu, troposféře, dochází ke zpoždění šíření signálu také z důvodu výskytu vodních par. To je jedním z důležitých činitelů ovlivňujících stav a vývoj počasí.

Analýzou signálů z GNSS přijímačů jsme schopni určovat také aktuální stav obsahu vodních par v troposféře, pomocí tzv. metody GNSS meteorologie. Informace o obsahu vodních par jsou následně využitelné v meteorologii pro zkvalitnění předpovědí počasí, zejména předpovědi srážek v numerických předpovědních modelech počasí, či v tzv. meteorologickém nowcastingu. Ten slouží pro krátkodobé předpovídání vývoje počasí a je důležitý zejména při výskytu extrémních jevů počasí, k nimž dochází vzhledem ke globální změně klimatu stále častěji.

Doc. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D., vedoucí Katedry geoinformatiky, se k GNSS meteorologii dostal již během práce na své diplomové práci a věnuje se jí doposud. Spolupracuje s kolegy z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického a se zahraničními odborníky na zpracování signálů GNSS a meteorologii, například z Německa, Belgie, Holandska, Francie či Velké Británie.

„V posledních letech se věnuji pokročilým GNSS troposférickým produktům a hledám metody, které meteorologům pomohou ještě více," říká o své práci. Jedním z těchto pokročilých troposférických produktů jsou například horizontální gradienty troposféry, které ukazují, jaké je rozložení vodních par také v okolí přijímače.

Globální navigační družicové systémy, mezi které se řadí i právě dokončovaný evropský systém Galileo, mají řadu aplikací, o kterých lidé obvykle vůbec nevědí, i když mají GPS (GNSS) přijímač ve svém mobilním telefonu. Technologie GNSS je používána v monitorovacích systémech varujících před zemětřeseními, sesuvy půd či sopečnou aktivitou. Za zmínku v tomto směru jistě stojí také aplikace využívající GNSS ne pro určování polohy, ale pro velmi přesné a celosvětově synchronní určování času. To nachází své uplatnění v telekomunikacích, energetickém průmyslu či v bankovnictví.

V operační meteorologii jsou výstupy analýzy signálů GNSS využívány již více než deset let.  Jelikož vodní pára je také jedním z důležitých skleníkových plynů a na některých pozemních stanicích vybavených přijímači GNSS jsou k dispozici observace za již více než dvacetiletí, začínají se o tato data zajímat také klimatologové.

16. 4. 2019, T. Z.: VŠB

Obrázek: Ukázka hodnot obsahu vodních par v atmosféře určeného ze sítě pozemních přijímačů GNSS zachycující oblast vlhkého vzduchu (odstíny žluté-červené). (zdroj: https://www.eumetrain.org/)

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

10 ocenění v soutěži European Product Design Award 2023

Martin Kuchta, Škoda ForFuture/UTB Zlín

Ateliér Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací (FMK) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně získal celkem...

Orchideje MENDELU získaly devět medailí na mezinárodní výstavě

Orchideje MENDELU získaly devět medailí na mezinárodní výstavě

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně si přivezla rekordní počet medailí z mezinárodní výstavy...

Studovat IT může na FIT ČVUT v Praze každý

Ilustrační foto: pixabay

A to bez ohledu na věk a předchozí znalosti.

Co s nedostatkem zeleně v pražských ulicích?

Ilustrační foto: pixabay

Řešení navrhli studenti na letní škole FIT ČVUT.

reklama