Prostorové materiály pro 3D tisk: Odborník z Brna navrhuje unikátní stavební výplně

Chytré stavební struktury, jejichž statické, dynamické a izolační vlastnosti lze na míru přizpůsobit, mohou mít lepší vlastnosti než klasické stavební výplně. Vzdušné organické tvary, jež navrhuje tým Jana Podroužka z Fakulty stavební VUT, umožnují při nízké hmotnosti odolat vysokému zatížení, a to bez hrozby náhlého kolapsu. Zhruba kilový válec z kukuřičného škrobu v testech odolal zatížení pěti tun, teprve pak se zdeformoval.

„Všichni známe klasické stavební postupy, kdy vznikají převážně jednoduché pravoúhlé tvary tak, že se ukládá beton do připraveného bednění. S postupným nástupem 3D tisku ve stavebnictví nyní máme úžasnou možnost ovlivnit vnější tvar i vnitřní strukturu stavebního prvku tak, abychom získali mimořádně bezpečné a ekonomické stavby. Chytré stavební výplně připomínají organický pórovitý materiál a mimo jiné využívají principu dvojí křivosti, která ideálně přenáší zatížení," vysvětlil Jan Podroužek ze stavební fakulty brněnské techniky, který se výzkumu výplňových struktur pro 3D tisk ve stavebnictví věnuje už dva roky.

Jeho práce spočívá v matematickém návrhu a 3D tisku prostorových materiálů, včetně experimentálního a numerického ověřování jejich vlastností.

Dosud tým Jana Podroužka využíval pro 3D tisk biologicky rozložitelné termoplasty, které se získávají např. z kukuřičného či bramborového škrobu. I tak byl ale schopen vytisknout pórovitý válec, který při rozměrech 20 centimetrů na výšku i na šířku a hmotnosti 1,2 kilogramu unesl zátěž pěti tun, a až poté se začal postupným skládáním se do sebe deformovat. Výsledky výzkumu Jana Podroužka lze ale obecně uplatit i při tisku z cementových kompozitů nebo k životnímu prostředí šetrnější směsi bláta a rostlinných vláken.

„Některé klasické stavební konstrukce se mohou nečekaně a rychle zřítit. Úpravou vnitřní výplně stavebních prvků se ale hrozbě náhlého kolapsu můžeme vyhnout, a navíc získáme možnost sledovat historii nadměrného zatěžování. Pokud budeme hovořit o sloupu, tak výsledný prvek svým tvarem může připomínat část stromu s vnitřní strukturou podobné kosti. Najít onen optimální, organicky vypadající, vnější tvar je dnes poměrně běžné, existuje na to celá řada softwarových nástrojů. Hledání optimálních parametrů vnitřní struktury ale stále představuje otevřený mnohorozměrný problém, uvážíme-li řadu požadavků na statické, dynamické či izolační vlastnosti celku," dodal Jan Podroužek, který působí na Ústavu stavební mechaniky, Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky i ve výzkumném centru AdMaS.

18.1.2018; TZ: VUT v Brně

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

V Ostravě navýší a zmodernizují kapacity superpočítačového centra

Foto: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava byla podepsána smlouva na modernizaci HPC systémů pro IT4Innovations...

ZČU otevřela laboratoř pro internet věcí

ZČU otevřela laboratoř pro internet věcí, foto: ZČU

IoT laboratoř neboli laboratoř pro internet věcí dnes otevřela Západočeská univerzita v Plzni. Poskytne prostor pro...

Mezinárodní den archeologie spolupořádají archeologická pracoviště FF UK již popáté

Ilustrační foto: Stanislava Nopová

Přijďte v sobotu 20. října od 10:00 do 16:00 hodin slavit spolu s námi svátek archeologie do areálu pražského Karolina.

VŠE spouští první program MBA v ČR zaměřený na nemovitosti a jejich oceňování

VŠE spouští první program MBA v ČR zaměřený na nemovitosti a jejich oceňování, foto: VŠE

Na Vysoké škole ekonomické v Praze bude v listopadu 2018 zahájen nový program MBA, Nemovitosti a jejich oceňování.

reklama reklama reklama reklama