Olomoučtí vědci objevili nový mechanismus účinku protinádorového léčiva

Průlomové informace využitelné v cílené léčbě nádorových onemocnění přinesl nový výzkum vědců Ústavu molekulární a translační medicíny LF (ÚMTM) ve spolupráci s Danish Cancer Society v Kodani.

Výsledky přispívají k důkladnějšímu pochopení mechanismu replikace DNA čili zdvojení genomu v průběhu dělení buněk. Naznačují rovněž zcela nový koncept v léčebné strategii u nádorových nemocí. Význam získaných poznatků dokládá zveřejnění studie v prestižním mezinárodním časopise Nature.

Zdvojení buněčného genomu, při němž z jedné mateřské molekuly DNA vznikají dvě stejné dceřiné molekuly, představuje zásadní podmínku pro úspěšné dělení buněk a přežití organismu. Tato buněčná „kopírka" však nepracuje bez chyb, kvůli nimž vznikají mutace. Opravy těchto chyb jsou velmi důležité pro zachování integrity genomu a zajištění jeho správné replikace do dalšího pokolení. Špatně opravené nebo neopravené chyby při kopírovaní DNA mohou vest k mutacím, které zvyšuji pravděpodobnost přeměny normálních buněk na nádorové a u nádoru pak zvyšují agresivitu a připadnou rezistenci vůči léčbě i schopnost metastazovat.

Replikace DNA pod kontrolou

„Proces replikace DNA musí být proto velmi pečlivě kontrolován, a to včetně její rychlosti, která se pohybuje zhruba kolem tisíce písmen genetického kódu, neboli bází, za minutu. Dosud se protinádorový výzkum zaměřoval především na možnosti zpomalení replikace a z toho plynoucí důsledky v podobě nedokončení kopírovacího procesu v daném časovém limitu, což může vést ke smrti buňky, nebo k dalšímu prohloubení genomové nestability,“ objasnil vedoucí výzkumného týmu Jiří Bártek, vůdčí osobnost týmu ÚMTM a Danish Cancer Society v Kodani.

Právě využití poznatků o poruchách replikace DNA využívají vědci při zkoumání možností cíleného navození „buněčné smrti“ u nádorových buněk. V právě zveřejněné studii se zaměřili na lék olaparib, známý po komerčním názvem  Lynparza, nedávno registrovaný na léčbu rakoviny vaječníků a prsu. „U tohoto léku se dosud předpokládalo, že způsobuje zpomalování až zastavení replikace, nicméně tato teorie zatím nebyla podložena konkrétními experimenty,“ uvedl Pavel Moudrý z ÚMTM, první autor publikace v Nature.

Nepřiměřená rychlost nádorovým buňkám škodí

Vědeckému týmu Jiřího Bártka se však podařilo prokázat překvapivé zjištění. Lék olaparib nejenže replikaci nezpomaluje, ale naopak přispívá ke značnému zrychlení tohoto procesu.

„Ukázali jsme, že v nádorových buňkách vede nadlimitní rychlost replikace k natolik závažným chybám, že buňky následně umírají,“ vysvětlil Jiří Bártek. „Jako důležitá ´brzda´ replikační rychlosti se ukázal enzym PARP, který je právě molekulárním cílem léku olaparib,“ doplnil.

Nakonec tedy k chybám, a to dokonce ještě závažnějším, dochází v důsledku nejen příliš pomalé, ale také zvýšené rychlosti kopírování DNA. Umělé navození zrychlené replikace je tak zcela novou koncepcí v léčebné strategii nádorových nemocí.

Naděje pro dokonalejší cílenou terapii

Získané poznatky tak jednak nastínily nový koncept v boji proti rakovině, jednak umožnily lépe pochopit roli zmíněného enzymu PARP coby strážce rychlosti replikace.

Studie, na níž se podílelo šest výzkumníků, z nichž dva klíčoví jsou Češi (první a korespondující autor), ukazuje na rostoucí kvalitu vědeckých výstupů, která je srovnatelná s předními světovými pracovišti ve výzkumu rakoviny. 

Text: Peter Vanek, Velena Mazochová

TZ: 28. 6. 2018, www.lf.upol.cz

 

 

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin

Ilustrační foto: Měsíček lékařský/Praha Press

V České republice má přírodní léčení dlouhou tradici.

Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě

Foto: klíště/pixabay

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná.

Zdravé maso z Lesů ČR bude dostupnější

Foto: Lesy ČR

Středisko Klíny v Krušných horách zahájilo provoz.

Covid skončil, covidismus zůstal

Ilustrační foto: pixabay.com

Covid skončil, covidismus zůstal. Jak dlouho zůstanou hlavy národa v písku?

reklama reklama