Inflace nahrává navýšení platů

X

Inflace na úrovni kolem osmi procent v právě začínajícím roce 2022 povede k dalšímu tlaku na růst mezd. Vyjednávání se zaměstnanci budou v řadě firem složitá.

„Ekonomiku výrobních firem v posledních měsících ovlivňují skutečnosti, které nemohou ovlivnit, jako je růst cen energií nebo problémy v kontejnerové přepravě. Rozhodnutí o nových mzdách tak budou odkládat na příhodnější dobu,“ říká ekonom z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina.

Ve vyjednávání mezi zaměstnanci, odbory a zaměstnavateli o mzdách budou podle něj rozhodovat tři faktory. Schopnost podniků zvyšovat produktivitu práce, dynamika ekonomického růstu v roce 2022 a očekáváná inflace.

„Zaměstnanci a odbory budou argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží, které se odráží ve výrazném růstu inflace vysoko za inflační cíl České národní banky," uvedl Lacina.

Zaměstnanci pak budou argumentovat právě vysokou inflací, která jim znehodnocuje současné úspory a snižuje reálnou kupní sílu jejich mzdy.

„Nominální růst mezd ale opět navyšuje inflační očekávání prostřednictvím tzv. mzdové inflace, kdy mzdy rostou rychleji než produktivita práce," doplnil expert a zároveň připomíná, že velkou roli v růstu mezd v roce 2022 bude hrát zaměstnanost ve veřejném sektoru. Nová vláda se chystá šetřit a snížit deficit rozpočtu a stabilizovat tak veřejné zadlužení.

Reálná ekonomika je vystavena růstu nemzdových nákladů, které firmy nemají pod kontrolou a musí je víceméně akceptovat.

„Firmy si nejsou jisté, jak trh bude reagovat na případné zvyšování cen v důsledku růstu nákladů. V takovém případě nejsou ochotny vyjednávat se zástupci zaměstnanců o růstu nominálních mezd a budou s vyjednáváními vyčkávat co nejdéle do doby, kdy bude jasné, zda růst inflace je pouze dočasný a ČNB ho svou politikou zvyšování úrokových sazeb a dalších opatření měnové politiky zkrotí, nebo zda půjde a dlouhodobý jev," uvedl Lacina s tím, že situace na trhu práce je nyní do jisté míry stabilizovaná a poptávka po pracovní síle v rovnováze s její nabídkou.

Sám tento jev vysvětluje sezonním dopadem poklesu poptávky po zaměstnancích ve stavebnictví, zemědělství nebo turistickém ruchu. V delším horizontu bude trh práce a mzdy ovlivňovat změna struktury trhu práce. Například přechod na elektrická auta může způsobit velký pokles poptávky po zaměstnancích v automobilovém průmyslu.

„Digitalizace a automatizace bude mít dopad na celou řadu oborů, kde roboty dokáží efektivně nahradit drahou pracovní sílu. Nové pracovní příležitosti pak budou vznikat například v sociálních službách, péči o stárnoucí populaci, službách, tam jsou ovšem mzdy stále nízké oproti průmyslu nebo finančním a právním službám," dodal Lacina.

3. 1. 2021, TZ: mendelu.cz

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.