Kroměřížská Květná zahrada láká
Vyhlídková terasa Kolonády v Květné zahradě v Kroměříži je po dvou letech obnovy opět přístupná veřejnosti.
Připomínáme si 25. výročí zápisu zámku a zahrad na Seznam světového dědictví UNESCO.
Po dvou letech obnovy se návštěvníci dočkali znovuotevření pochozí lávky na Kolonádě v Květné zahradě v Kroměříži, která plní významnou funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady. Slavnostní otevření Kolonády je spojeno s připomenutím 25. výročí zápisu zámku a zahrad na seznam světového dědictví UNESCO.
Květná zahrada v Kroměříži je otevřena celoročně a vybírat si můžete ze tří prohlídkových okruhů, z toho dva jsou s průvodcem. Významnou stavbou zahrady je Kolonáda, která v uplynulých dvou letech prošla zásadní obnovou. Cílem opravy, která trvala do konce roku 2022, byla obnova statické a funkční role krovu, střešní krytiny, pochozí vyhlídkové terasy a kamenné balustrády Kolonády. Celková cena opravy se vyšplhala na více než 31 mil. Kč. Samotná oprava byla zahájena v lednu 2021 a téměř do konce roku 2022 byla Kolonáda zahalena trubkovým lešením. Odměnou za určitou nekomfortnost při procházkách zahradou v tomto období je, že po dvou letech opět poskytuje Kolonáda ikonické výhledy na parter Štepnice nebo panoramata parku zahradního umění a okolí.
Obnově Kolonády předcházela pečlivá příprava, a právě ta se stala významným ukazatelem při získání státní dotace. Celková sanace dřevěného krovu, krytiny a balustrády s důrazem na uchování historické funkčnosti představuje dlouhodobou udržitelnost střechy Kolonády i odolnost proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Kolonáda v Květné zahradě v Kroměříži tak po dvou letech opět poskytuje výhledy, bez kterých by zážitek z tohoto skvostu na seznamu světového dědictví UNESCO nebyl pro návštěvníky úplný.
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. První fáze výstavby, jež představila hlavní část zahrady, proběhla mezi lety 1665–1675. Druhá, doplňující, v průběhu osmdesátých let 17. století. Zahajovací práce řídil italský architekt Filiberto Luchese, po jehož smrti se úkolu zhostil jeho mladší kolega a spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla. Květná zahrada byla spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem v Kroměříži v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Stavba arkádové galerie – Kolonády byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stranu Květnice. Kolonáda plnila hned několik funkcí. Především byla vstupním objektem, který v kompozici zahrady částečně nahrazoval chybějící budovu šlechtického sídla, a zároveň byla koncipována jako galerie soch. V osmdesátých letech 20. století byla na střeše kolonády vybudována lávka, která návštěvníkům umožňuje přehlédnout z výšky výsadbu květin na tzv. Janákově parteru. Kolonáda převzala od Jahodových kopečků ve Štěpnici funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady.
26. 5. 2023, TZ: npu.cz
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Soví voliéry Borová Lada budou otevřeny v květnu
Šumavský národní park otevře Soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku později než obvykle.
Do Zoo Brno se po 30 letech vrátili pelikáni
Ptáci dorazili na Mniší horu ze Zoo Hluboká, která řešila jejich umístění po prosincové sněhové kalamitě, kdy...
Tip na wellness v Maďarsku. Letošní sezóna v Termálních a zážitkových lázních a Kempu Lipót
Termální a zážitkové lázně a Kemp Lipót se začínají připravovat na letošní sezónu. Lázně a kemp budou otevřeny...