Co ovlivňuje náš zdravotní stav?

X

MUDr. Petra Vysočanová pracuje jako vedoucí lékařka Arytmologické jednotky intenzivní péče a Poradny pro léčbu hypertenze. Na Interní kardiologickou kliniku FN Brno a LF MU nastoupila hned po dokončení Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Během své třicetileté praxe je svědkem pokroku medicíny, díky kterému lékaři dokážou vyléčit více kardiologických diagnóz. Ve FN Brno funguje komplexní hypertenzní centrum, které je jedno z devíti superspecializovaných pracovišť v rámci České republiky.

„Naše komplexní hypertenzní centrum je specializované pracoviště, kde léčíme všechny typy komplikované hypertenze z kraje Jižní Morava a velké části Kraje Vysočina, který nemá své vlastní centrum,“ říká MUDr. Vysočanová. Bližší informace o tom, zda narůstají počty hypertoniků a jaká je prevence tohoto onemocnění, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak se za dobu Vaší praxe změnila struktura kardiologických pacientů?

Struktura kardiologických pacientů se v průběhu času dramaticky změnila. Když jsem začínala, tak většinu hospitalizovaných pacientů na našem oddělení tvořili mladí muži po infarktu a pacienti se srdečními vadami, kteří se chystali na kardiochirurgickou operaci. V současné době už porevmatické vady v české populaci prakticky neexistují. Pokud se pacient s infarktem dostane včas do nemocnice a není tam nějaká komplikace, odchází třetí až pátý den domů. Dříve zůstávali v nemocnici dva až tři týdny v přísném klidovém režimu a naprostá většina z nich tehdy končila s trvalými a velmi vážnými následky. Objevuje se nám ale nová skupina pacientů, což jsou pacienti se srdečním selháním a celá řada arytmií, které vznikají právě na podkladě dlouhodobé ischemické choroby srdeční. Setkáváme se i se srdečními vadami, které dříve nebyly tak četné. V tomto případě je důvodem stárnutí populace a velmi dobrá kardiologická péče, kdy pacienti přežijí to, na co by dříve zemřeli. Tito pacienti např. opakovaně přežijí infarkt, ale vznikne u nich srdeční selhání. Péče o ně je většinou dlouhodobá, mnoho z nich sledujeme běžně i více než deset let.

Můžete blíže popsat spektrum případů, se kterými se setkáváte v Poradně pro léčbu hypertenze?

V naší poradně sledujeme pacienty se zvláště těžkou nebo komplikovanou hypertenzí. Další skupinu nemocných tvoří ženy, které plánují graviditu a potřebují ještě před otěhotněním upravit nebo došetřit léčbu hypertenze, dále těhotné ženy s hypertenzí i dalšími kardiovaskulárními diagnózami – v tomto smyslu spolupracujeme s Perinatologickým centrem FN Brno. V průběhu těhotenství je jenom velmi limitovaný počet léků, které může pacientka užívat, a tak léčba hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění je během těhotenství složitá. 

Praktičtí lékaři nebo internisté k nám odesílají pacienty, u nichž mají důvodné podezření na tzv. sekundární hypertenzi – tedy tu, která je způsobena onemocněním nějakého orgánu. V těchto případech zajistíme došetření, případně řešení příčiny. Z celkového počtu hypertoniků jde zhruba o 10 procent.

Zbývající pacienti našeho centra jsou zvláště komplikovaní pacienti většinou s obtížně kontrolovatelnou hypertenzí, tzn. potřebují více než tři léky ke kontrole krevního tlaku, nebo mají nějakou další komorbiditu, která komplikuje nastavenou léčbu, takže vyžaduje sledování ve specializované ambulanci. 

Jaký je vztah vysokého krevního tlaku a fibrilace síní?

Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní. Přibližně 80 % pacientů s fibrilací síní má současně vysoký krevní tlak, a také jde o hlavní rizikový faktor pro všechny komplikace, které vznikají z fibrilace síní, ta nejobávanější je cévní mozková příhoda. Při každé kontrole hypertoniků proto patří k základním vyšetřením EKG. Prevencí je pravidelná kontrola krevního tlaku, aby se oddálil vznik fibrilace síní. Pokud už dojde k rozvoji fibrilace síní, kromě hypertenzní léčby se snažíme nastavit léčbu antiarytmickou, nebo je možné využít také ablační léčbu, kterou naše centrum také nabízí. Snažíme se snížit výskyt dalších fibrilací síní a snížit obtíže a komplikace, které z této arytmie vznikají.

Narůstá počet pacientů s hypertenzí?

Státy střední Evropy patří celosvětově mezi ty, kde je největší počet hypertoniků. Je to dáno jednak životním stylem, ale i genetikou a vlivem prostředí. Co se týče samotného počtu pacientů, dle dat ÚZISu z roku 2023 je v České republice 2 miliony 200 tisíc léčených hypertoniků a předpokládá se, že další milion by mohl být neléčený nebo nediagnostikovaný. To je obrovské množství pacientů. Naprostá většina z nich je v rukou praktických lékařů a k nám, na specializovaná pracoviště, se dostávají pouze ty nejkomplikovanější případy. Z hlediska celkového počtu hypertoniků: jejich počet pomalu vzrůstá, ale tento nárůst není tak dramatický jako u jiných diagnóz, jako např. u srdečního selhání.

Proč k nárůstu dochází?

Předpokládá se, že nárůst je vlivem vnějších faktorů, jako je stres, hluk, vliv prostředí, obezita a celkově nezdravý způsob života.

Můžete přiblížit vliv stresu jako jednoho z rizikových faktorů vzniku hypertenze?

Nikdy nemůžeme léčit jenom tělo a zapomenout na duši. Stres je významným faktorem, který zvyšuje krevní tlak. Nejedná se ani tak o krátkodobý stres, kdy volíme tzv. „útok, nebo únik“, ale tady mám na mysli zejména chronický stres, který trvá třeba i několik let. V ordinacích se setkávám s pacienty, kterým se k dlouhodobému pracovnímu stresu často připojí i stres v domácím prostředí, a pokud se jim nepodaří udělat změnu, nebo najít nějaký ventil, samozřejmě to má jednoznačný dopad na jejich kardiovaskulární a metabolické zdraví. Velká část takto chronicky stresovaných pacientů je obézních, což spolu velmi úzce souvisí, spousta z nich může mít minimálně porušenou glukózovou toleranci, tzn. náběh na cukrovku, nebo dokonce cukrovku, a samozřejmě v důsledku stresu stoupá krevní tlak. 

Jaká je v tomto smyslu prevence?

Svým pacientům vždy doporučuji, aby kromě léků přidali pohyb. Aby odpoledne nebo navečer zašli na procházku, zařadili nějakou fyzickou aktivitu, kdy ten přebytečný adrenalin a další látky uvolněné v důsledku stresové reakce, které už v tom krevním systému kolují, vlastně spálili fyzickou aktivitou. Večer se jim pak bude lépe usínat, protože po fyzické aktivitě krevní tlak klesá.

Co dělat v případě akutní stresové reakce?

Největší efekt, a je to podloženo i klinickým výzkumem, zde mají sedativa. Vždycky je potřeba začít zklidněním stresové reakce, ať už přírodními nebo farmakologickými prostředky, a pak teprve přistupují ke slovu léky na hypertenzi. Vždy varujeme naše pacienty, aby si svévolně neupravovali dávkování léků na vysoký tlak, protože to je kontraproduktivní. Při stresu se hodnota krevního tlaku mění velmi rychle, často tím klidem, když se dostatečně napijí, odpočnou si, krevní tlak klesá v řádu desítek minut. Naše tělo je adaptováno na to, že krátkodobě může dojít ke zvýšení krevního tlaku, ale problém nastává, když je to zvýšení dlouhodobé, proto je pro nás důležité sledovat průměrnou hodnotu za 24 hodin, která by se měla držet normálu.

Lze tedy říct, že pacienti, kteří se více stresují, mají také větší riziko, že se ocitnou u vás v ambulanci?

Ano, sledujeme to. Typický hypertonik je většinou velmi ambiciózní člověk orientovaný na výkon a úspěch. Naši pacienti jsou často manažeři a velmi aktivní lidé, kteří neumí odpočívat a zůstávají dlouho v chronickém stresu. V žertu říkáme, že pokud k nám přijde nějaký vyrovnaný flegmatik, má opravdu vysoký krevní tlak a není tam velká dědičná zátěž, tak se většinou jedná o sekundární hypertenzi, tedy o onemocnění některého z orgánů, který mu ten tlak vyvolává.

Jaký je průměrný věk pacientů v hypertenzní poradně?

Naši pacienti v hypertenzní poradně jsou celkově spíše mladší, než je běžný věk pacientů sledovaných v kardiologických ambulancích, což je dáno tím, že tam máme právě ty těhotné a mladší nemocné na došetření. Těžiště naší péče tvoří pacienti v produktivním věku, kde dochází k největším změnám v řízení krevního tlaku. Není to tak, že bychom se seniorům vyhýbali, v těchto případech řešíme spíše komplikace, ale pokud už tam nastavíme léčbu, můžou být potom sledováni v běžných interních nebo kardiologických ambulancích.

Můžete shrnout preventivní doporučení?

Pro vznik hypertenze je velmi důležitá genetika, takže někteří lidé se svému vysokému krevnímu tlaku zkrátka nevyhnou. A naopak jsou tací, kteří mohu žít i poněkud nezřízeným způsobem života, ale nikdy hypertenzi mít nebudou. Svým pacientům vždycky říkám, že je to jen v jejich rukou, jak dokážou svým životním stylem oddálit vzestup krevního tlaku (tedy manifestaci hypertenze s nutností léčby), nebo to, kolik léků budou užívat. V současné době je léčba hypertenze celoživotní, čili užívání léků může trvat padesát i šedesát let.

Preventivní doporučení se týkají zdravého životního stylu

Doporučujeme především vyhnout se kouření, ne že by přímo zvyšovalo krevní tlak, ale výrazně zvyšuje riziko komplikací. Dále se snažíme vést naše pacienty k tomu, aby si udržovali přiměřenou váhu, případně zhubli, což má často zázračný dopad na krevní tlak, a důležitou součástí diet je i kontrola množství přijaté soli. Česká populace patří k těm, co solí velmi nadbytečně, a právě obrovské zatížení solí je jednou z příčin tak četného výskytu hypertenze v české populaci. Základní prevencí, jak jsem již dříve zmiňovala, je především pohyb. Přičemž redukce váhy a pravidelný pohyb může např. u mladších pacientů s lehčí formou hypertenze oddálit nutnost pravidelného užívání léků klidně i o deset let, což stojí za to.

8. 10. 2025, TZ: FN Brno

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.