Sen o skutečnosti, Jan Zrzavý

X

Na Státní zámek Telč se po téměř dvaceti letech vrací expozice Jana Zrzavého. Nejmodernější výstavní prostory zámecké galerie představí výběr více než třiceti jeho děl včetně těch, která dlouhodobě nebyla veřejně vystavena. Znovuzrození expozice Jana Zrzavého v Telči bylo možné díky iniciativě Národního památkového ústavu ve spolupráci s Národní galerií Praha. Pro veřejnost se expozice Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek NG Potevře 22. 7. a bude přístupná celoročně podle provozu zámku. Vystavovat svá díla právě v Telči bylo přáním samotného Jana Zrzavého, jednoho z nejslavnějších umělců 20. století a spoluzakladatele českého moderního umění. Renesanční Telč pro něj byla inspirací. Jeho vztah k městu prohloubilo setkání s tehdejším kastelánem Bohumilem Norkem starším, který mu při prohlídce zámku ukázal sochu Adama, stojící na hlavním nádvoří. Její podoba se Zrzavým dala vzniknout půvabné fotografii malíře hledícího na svého „zámeckého dvojníka“.

Galerie Jana Zrzavého na telčském zámku se otevřela v roce 1988 a až do roku 2007 ve stálé expozici představovala na pět desítek jeho děl. Po takřka 20 letech se dnes dílo Jana Zrzavého na zámek vrací, a to do kompletně obnovených prostor, které splňují nejnáročnější galerijní nároky.

„Otevření zámecké galerie a její první projekt, který představuje výtvarné dílo výjimečné osobnosti českého moderního umění, Jana Zrzavého, není pouze kulturní událostí. Je to především návrat k odkazu a přání samotného umělce, který pocházel z Vysočiny, našel zde inspiraci a k Telči si vytvořil osobní pouto. Jsem ráda, že díky obnově galerie na Státním zámku Telč můžeme obrazům Jana Zrzavého zajistit ty nejlepší výstavní podmínky. Dnes zahájená výstava je současně důstojným pokračováním úspěšné spolupráce Národního památkového ústavu a Národní galerie Praha,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, který spravuje Státní zámek Telč.

Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha:

„Tato expozice je krásným příkladem toho, jak se v práci Národní galerie Praha propojují dlouhodobé snahy o spolupráci s ostatními kulturními institucemi, péče o národní kulturní dědictví a citlivé hledání smysluplného kontextu pro vystavování umění nejen v Praze, ale i v regionech,“ říká Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha, a dodává: „V případě Jana Zrzavého jde téměř o osudové setkání – umělec miloval Vysočinu, zde už vystavoval a svou pozůstalost odkázal právě Národní galerii. Cítíme závazek nejen jeho dílo chránit, ale také ho vracet na místa, která pro něj měla hluboký osobní význam. A je nám potěšením na tom všem spolupracovat s Národním památkovým ústavem.“

Zdroj: npu.cz

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.