Akademický sněm

Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy.

Akademie věd ČR intenzivněji propojí vědu s byznysem i s potřebami státní správy a efektivněji podpoří vědce a vědkyně ze svých pracovišť. Nejen plány do budoucna, ale i otazníky ohledně financování výzkumu patřily k diskutovaným tématům, jimž se věnovali 9. prosince 2025 účastníci LXVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR v Národním domě na Vinohradech.

Akademický sněm AV ČR jako obvykle hostil významné politické reprezentanty a zástupce univerzit i průmyslu. Jednání se zúčastnili například předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, rektorka a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, pravděpodobný budoucí vicepremiér Karel Havlíček nebo Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Znepokojivý pokles výdajů na vědu

Podle údajů Českého statistického úřadu a listopadové predikce ministerstva financí klesl podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace z nejvyšší hodnoty 0,65 % HDP v roce 2020 na 0,50 % v loňském roce.

„Znamená to propad téměř o čtvrtinu – a stále jsme pod úrovní roku 2010. Naší společnou ambicí musí proto být výrazné zvýšení podílu, aby nás přiblížil k vědecky a technologicky vyspělým zemím,“ vyzdvihl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Navíc před závěrem fiskálního roku přišlo další rozpočtové opatření na snížení finančních prostředků Akademie věd ČR o 141 milionů korun pro letošní rok. Po sérii jednání snížilo ministerstvo financí svůj požadavek na částku 91 milionů. Předseda Akademie věd ČR v této souvislosti zdůraznil, že původní plánované snížení by vážně ohrozilo fungování pracovišť:

„Nyní proto připravujeme řešení, které nám pomůže v budoucnu předcházet nekoncepčním necitlivým zásahům do rozpočtu Akademie věd.“

Otazníky budoucího financování

Ani financování v příštích letech ovšem zatím nevyznívá uspokojivě. Navržené výdaje ve střednědobém výhledu pro Akademii věd ČR i většinu dalších kapitol ve vědě a výzkumu poprvé za 30 let oproti současnému roku klesají.

„V jednání s nově vznikající vládou chceme usilovat o zajištění finančních prostředků, které umožní plnohodnotné fungování i další rozvoj našich pracovišť. Zároveň se zaměříme na úpravu výdajů ve střednědobém výhledu,“ pokračoval Radomír Pánek s tím, že o zásadních otázkách vědní politiky už jedná s Karlem Havlíčkem.

Nespokojenost s financováním vyjádřil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který uvedl, že na přepracování rozpočtu na rok 2026 a přípravě na rok 2027 bude s předsedou Akademie věd ČR rád spolupracovat: