Každý desátý rakouský námořník byl z Čech

X

Výstava je pořádána v rámci výstavního cyklu Velká válka, na kterém se podílí 9 významných paměťových institucí, jako připomínka stoletého výročí vypuknutí celosvětového válečného konfliktu, který zásadně změnil tvář tehdejší doby a otevřel éru krvavého 20. století.

Generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr dodává: „Muzeum nechce oslavovat začátek války, ale chce připomenout, že před sto lety začalo něco, co radikálně změnilo podobu celé Evropy včetně vzniku Československé republiky."  Dále konstatuje, že „Výstava je připomínkou skutečnosti, že každý desátý námořník rakousko-uherské vojenské maríny pocházel z Čech a že převážná část strojního vybavení rakousko-uherské válečné flotily byla vyrobena ve Škodových závodech v Plzni."

Ještě před sto lety české země patřící do Rakousko-uherské monarchie měly přístup k nemalé části Jaderského moře. Jadran se stal bránou, odkud vyplouvalo obchodní loďstvo do celého světa. Jaderské moře bylo zároveň i oblastí, kterou bylo potřeba chránit a kontrolovat, a proto bylo pro monarchii nezbytné mít vlastní válečné loďstvo.

Služba na moři nebo v loděnicích nebyla pro rekruty z českých zemí ničím neobvyklá. Vzrůstající technická úroveň válečných lodí na přelomu 19. a 20. století vyžadovala zvýšení požadavků jak na námořníky, tak na průmysl, který měl lodě nových typů postavit. Právě české země se staly rezervoárem takovýchto lidí i průmyslových podniků, schopných obstát v nových podmínkách. Pro průmyslové podniky se stávaly zakázky od námořnictva běžnou součástí jejich výroby a český námořník se stal nepostradatelným ve službě u „K. u. k. Kriegsmarine". Není ničím překvapujícím, že na počátku Velké války pocházel každý desátý rakouský námořník z Čech.

Ve vysoce technicky náročných profesích u námořnictva, jako byli dělostřelci, telegrafisté, strojníci, letci, potápěči či velitelé ponorek, bylo zastoupení rekrutů z Čech ještě mnohem vyšší.

Výstava bude pro návštěvníky přístupná do 30. listopadu 2014.

TZ: Národní technické muzeum

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.