Výstava tří nejslavnějších unikátů České republiky v Praze

Nová budova Národního muzea se na měsíc stala domovem tří největších klenotů českých muzejních sbírek - Věstonické venuše, hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic i vzácných meteoritů z Opavy-Kylešovic.

Unikátní exponáty světového významu, které zřídkakdy opouštějí trezory, se představí poprvé v historii společně v Praze na výstavě s názvem Unikáty zemských muzeí. Jedinečnou příležitost zhlédnout tyto tři vzácné předměty pohromadě mají Pražané a návštěvníci Prahy od 5. do 27. srpna 2014.

Putovní výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice, kterým tři zemská muzea slaví kulaté výročí své existence. Po první zastávce v Opavě přináší výstava nejvzácnější předměty českých muzejních sbírek i do Prahy na půdu Národního muzea.

Tajemná hlava Kelta

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze sedmi nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea. Kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze sedmi nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, foto Národní muzeum

Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy, kterou České republice závidí celý svět. Její nález byl dílem čiré náhody. Přispěl k němu pokus o krádež - v roce 1943 se neznámý zloděj rozhodl krást písek v malé pískovně pana Josefa Šlajchrta v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku, ale po jeho zásahu se část povrchu propadla. Majitel pískovny později téhož dne objevil pod utrženou ornicí slavnou hlavu, rozlomenou na pět kusů. Dodnes vědci přesně neurčili, k jakému účelu sloužila, a tak jí i po více než 2000 letech obestírá stín tajemství.

Věstonická venuše – archeologická celebrita na výstavě v Národním muzeu

Rozsáhlé sbírky Moravského zemského muzea jsou na výstavě zastoupeny jednou z nejvzácnějších plastik na světě - Věstonickou venuší. Pouze 11 cm vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště. Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka – podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. Věstonickou venuši zapůjčuje její domovské muzeum jen zcela ojediněle.

Věstonická venuše, foto Národní muzeum

Železné meteority z Opavy-Kylešovic

Slezské zemské muzeum přispělo na výstavu svým unikátem - meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 tisíc let. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic, foto Národní muzeum

TZ: Národní muzeum

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Stop vodě z magistrály

Stop vodě z magistrály/ MD ČR

Odbavovací hala na hlavním nádraží získá novou izolaci.

Revitalizace Sadů Bratří Čapků začíná

Revitalizace Sadů Bratří Čapků začíná/ ÚMČ Praha 2

V těchto dnech odstartuje dlouho očekávaná revitalizace parku a úprava prostranství před místní Základní školou...

U Nádraží Holešovice vzniká herní prostor

U Nádraží Holešovice vzniká herní prostor/ ÚMČ Praha 7

Již v dubnu 2026 se malí i velcí dočkají dalšího dobrodružného hřiště. Vznikne jen pár metrů od stanice metra...

Akademický orchestr ČVUT

 Akademický orchestr ČVUT/ Dirigent Jan Šrámek

Akademický orchestr ČVUT je jedinečným hudebním tělesem v České republice, který dává příležitost k hudebnímu...

reklama
reklama
reklama reklama