Globální profil podvodníka

X

Nejčastějším českým podvodníkem je muž ve věku 46–55 let, který pracuje ve vedení společnosti. Mezi kolegy má velmi dobrou pověst a ve firmě působí déle než šest let. Český podvodník na rozdíl od kolegů z ostatních zemí ospravedlňuje podvodné jednání nejčastěji celkovou „kulturou" ve firmě.

„Je překvapivé, že v českém prostředí stále přetrvává pocit, že podvádět je běžnou součástí firemní kultury, zatímco v ostatních zemích střední a východní Evropy jsou podobně jako ve světě hlavním motivem podvodů osobní finanční ambice," komentuje analýzu Maroš Holodňák, director ve forenzním oddělení KPMG Česká republika.

Téměř u třetiny případů je příčinou nekalého jednání nespokojenost s platovým ohodnocením. Za významný důvod, proč v Česku dochází k podvodům, lze považovat i snahu podvodníků splnit příliš ambiciózní rozpočet či cíle, nebo maskovat ztráty. Činí tak buď ze strachu o zaměstnání či z touhy získat finanční bonus.

Čeští podvodníci pocházejí převážně z vedení společnosti. Nejčastěji jde o výkonného (30 %), finančního (25 %) a obchodního ředitele (25 %). Ve čtyřech z pěti případů pracují podvodníci ve firmě déle než šest let. Celosvětově je podíl takto služebně starých podvodníků poloviční. Pro české podvodníky je typické, že jde o zaměstnance firmy, která je podvodem poškozena. Bylo tomu tak v 95 % případů.

Dlouhodobě a s komplicem

Podobně jako ve světě je i v České republice nejčastějším typem podvodu zpronevěra majetku a peněz, která tvoří víc než polovinu podvodů. V českém prostředí byla v posledních dvou letech velmi častá rovněž manipulace s finančními výkazy, resp. podvodné účetnictví (45 %). To koreluje právě se snahou zakrýt neplnění cílů a získat nezasloužený bonus.

Pro české prostředí je typické, že se v něm podvody dějí dlouhou dobu před odhalením. V naprosté většině případů trvá podvod déle než tři roky, ve čtvrtině případů dokonce více než šest let, což výrazně převyšuje celosvětové výsledky.

„Indikuje to, že systém odhalování podvodů je u nás zřejmě méně efektivní než v jiných zemích," odhaduje Holodňák.

Převážná většina podvodníků (85 %) používá k podvodu komplice. Ve světě je přitom tento podíl nižší (61 %). Často jde o smíšenou skupinu dvou až pěti lidí, jak v rámci firmy, tak na straně dodavatelů nebo jiné osoby.

Nedostatečné kontroly

V drtivé většině (90 %) v ČR napomáhají ke spáchání podvodu nedostatečné kontroly. Ty jsou ve světě příčinou jen v 60 %. Ve čtvrtině případů byl podvod v Česku spáchán s využitím informačních technologií. Nejčastějším způsobem odhalení podvodu je formální oznámení na specializované informační lince, tzv. „whistleblowing". Takto byla odhalena téměř třetina podvodů. Dalším způsobem identifikace podvodníka bylo jiné anonymní udání a v menším rozsahu odhalení vrcholovým managementem.

„Domníváme se, že anonymní udání i whistleblowing jsou nejúčinnějšími detekčními kontrolami obzvláště v případech, kdy má podvodník komplice," uvádí Jimmy Helm, Partner ve forenzním oddělení KPMG pro střední a východní Evropu.

Nejčastějším postihem pro podvodníky je propuštění. Celá čtvrtina podvodníků však bohužel vyvázne bez postihu, což je dvakrát víc než v ostatních zemích.

9. 6. 2016, TZ: KPMG

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.