Nové technologie v oblasti zpracování odpadů
K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastro-odpad.
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci se zaměřili na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn.
Jen v roce 2020 se v Česku vyprodukovalo více než 970 tisíc tun gastroodpadu. Některé obce se odpad z jídelen a restaurací snaží kompostovat. Proces zpracování tohoto typu odpadu má ale svá specifika.
„Složení gastroodpadu se každý den mění v závislosti na tom, jaké pokrmy zrovna restaurace uvaří. Jídlo také obsahuje bílkoviny a různá koření, které mohou proces fermentace výrazně ovlivnit,“ přibližuje výzkumník Pavel Suchý z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
Vědci se proto rozhodli gastroodpad zkombinovat s čistírenskými kaly, které vznikají při čištění odpadní vody v množství několika set tisíc tun ročně.
„Obsah látek v gastroodpadu je velice proměnlivý, je proto vhodné tento odpad využívat spíše v procesu kofermentace s jiným materiálem, který během zpracování udržuje stabilitu,“ popisuje Suchý.
Kombinace s čistírenským kalem byla zvolená s ohledem na čistírny odpadních vod, které už teď kaly ke zvýšení energetické soběstačnosti využívají. Jejich spojení s gastroodpadem ale umožní získat více energie.
„Odpad z restaurací je bohatý na lipidy a sacharidy, které jsou v procesu fermentace nejvhodnějším substrátem pro tvorbu bioplynu. Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ usuzuje Suchý. Aktuálně přitom čistírny získávají z kalů zhruba polovinu potřebné energie.
Výhodou společné fermentace čistírenských kalů a gastroodpadu je také to, že pro zpracování obou typů těchto odpadů je potřeba mít speciální oprávnění.
„V obou případech se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětluje Suchý.
Společné zpracování zbytků z restaurací a odpadních kalů by tak legislativně nemělo být problém. Aktuálně vědci spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně.
„V laboratoři budeme testovat různé poměry odpadního kalu a gastroodpadu. Budeme zkoušet také různé teploty při procesu anaerobní fermentace, abychom zjistili, které podmínky jsou pro produkci bioplynu – konkrétně biometanu – nejvhodnější,“ říká Suchý.
Zájem praxe o nové technologie v oblasti zpracování odpadů je podle Suchého velký. Výsledky nového výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Suchý, +420 604 588 657, xsuchy2@node.mendelu.cz, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
5. 3. 2024, TZ: MENDELU
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Společnost DIRP, s.r.o. vám pomůže vybrat vhodné regálové systémy pro kancelář i sklady
Společnost DIRP, s. r.o. s celorepublikovou působností se dlouhodobě zaměřuje na dodávky kovového a kancelářského...
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů
Zjistili to vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Pěstování révy vinné v České republice v roce 2023
Ze statistických údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za rok 2023 vyplývá...
Nové podmínky pro hospodaření na erozně ohrožené půdě
Platnost nových pravidel pro hospodaření na erozně ohrožené půdě se odsouvá na příští rok. Ministerstvo dává...