V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů

Zjistili to vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách.

Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto regionech mohli autoři studie porovnat látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půda, rostliny, hlodavci, pavouci – s látkami, které byly v dotčených lokalitách za poslední čtyři roky aplikovány. Výsledky ukázaly, že v zemědělsky využívané krajině se koncentruje a šíří poměrně velké množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka. Z velké části se ovšem nejednalo o látky aplikované samotnými farmáři. Radek Michalko z Ústavu ekologie lesa a Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Nález rozmanitého spektra látek

ty zemědělci na svých pozemcích neaplikovali, si vědci vysvětlují přenosem z okolní krajiny a následnou akumulací v rozsáhlejších potravních sítích.

„Při porovnání různých typů pesticidů jsme zjistili, že koncentrace insekticidů určených k potlačení hmyzích škůdců a fungicidů používaných proti houbovým patogenům obecně stoupají s trofickou úrovní. Tento trend naznačuje, že tyto látky se hromadí napříč potravními řetězci, což je projev bioakumulace,“ popsal možný pohyb zdraví škodlivých látek v potravních řetězcích Radek Michalko.

Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek

Tyto nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky.

„Výskyt těchto látek lze vysvětlit jejich schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií. Tady se ale dostáváme do roviny spekulací,“ nastínil Ondřej Košulič.

Odborníci poukázali například na zjištěný a výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce a které byly pravidelně zjišťovány u hlodavců a pavouků na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodinách během dvou po sobě jdoucích roků, kdy sběr vzorků probíhal.

„V České republice dochází každý rok k úmrtím dravých ptáků způsobených karbofurany, ta jsou často způsobená přímým pozřením těchto látek prostřednictvím otrávených návnad,“ připomněl Košulič.

Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázán od roku 2002

„Tato látka je známá svou bioakumulací a perzistencí v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře byla také detekována fungicidní látka pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Toto zjištění také naznačuje, že tyto látky jsou možná nelegálně dováženy a prodávány ze zemí, kde jsou běžně používány jako strobilurinový fungicid k boji proti houbovým chorobám,“ ukončil výčet nebezpečných zjištěných látek Michalko.

Nebezpečí pro člověka

„Domníváme se, že je nezbytné zaměřit se na celkové snižování rizikových látek, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí a necílové druhy svou perzistencí, transportem a bioakumulací v potravních sítích v zemědělsko-lesní krajině České republiky s ohledem na trvale udržitelné hospodaření a zdraví člověka,“ shrnul téma Košulič. 

Dvouletá studie vznikla v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem organických syntéz.

„Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství“ a byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky (program BETA2).

Na projekt nyní navazuje výzkumná spolupráce s Jakubem Hofmanem z výzkumného centra RECETOX na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Agronomy for Sustainable Development.

8. 4. 2024, TZ: MENDELU

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Národní plán obnovy zásadně posílil péči o Krkonošský národní park

To, co se zdá mrtvé, je základem nového života. Foto Kamila Antošová, archiv Správy KRNAP

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v letech 2022–2025 úspěšně realizovala 20 projektů financovaných...

Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní

Ilustrační foto: Praha Press

Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů...

Ministerstvo zemědělství připravilo nový program pro vlastníky lesů

Ilustrační foto: Stanislava Nopová

Umožní jim sdružovat se do spolků a být tak konkurenceschopnější.

Vzniknou další tůně, mokřady, remízky či stromořadí

Foto: MŽP

MŽP uvolňuje 330 milionů na zadržení vody v krajině a více zeleně v obcích.

reklama
reklama reklama