Vědecká činnost v rámci česko-americké spolupráce

Exkluzivní spolupráce zlínského Centra polymerních systémů se špičkovým vědeckým centrem v USA.

Vědecké pracoviště Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Centrum polymerních systémů (CPS), velmi úspěšně spolupracuje s Massachusetts Institute of Technology (MIT, Cambridge, USA). Americký partner, konkrétně prof. Yuriy Román, získal projekt z výzvy Global Seed Funds (vyhlášené MIT), respektive MIT-Czech Republic Seed Fund, kde se za CPS účastní jako mezinárodní spolupracovník David Škoda.

„Vědecká činnost v rámci této česko-americké spolupráce je zaměřena na přípravu heterogenních katalyzátorů pro metatezi olefínů, a navazuje na již probíhající projekt, který spolu s MIT řešíme,“ uvádí David Škoda.

MIT-Czech Republic Seed Fund slouží k podpoře mezinárodní spolupráce mezi zapojenými výzkumnými organizacemi a jejímu udržování a rozvíjení. V rámci této spolupráce se výzkum zabývá přípravou nových materiálů, které fungují jako vysoce aktivní katalyzátory pro zpracování uhlovodíků obsahujících dvojnou vazbu (propylen, ethylen, buten), což jsou základní výchozí látky při výrobě stále široce používaných plastů.

Velkou výzvou pro chemický průmysl proto je zpracování těchto uhlovodíků tak, aby bylo efektivní a mělo co nejmenší dopad na životní prostředí.

„Na CPS jsme vyvinuli metodu přípravy katalyzátorů, které dosahují vysoké aktivity tím, že mají speciální strukturu s ideálním rozložením aktivních center pro katalýzu. S jejich využitím bude možné zpracovávat právě uhlovodíky s dvojnou vazbou efektivněji a dosáhnout vyšších výtěžků chemických reakcí v kratším čase, což bude znamenat snížení energetické náročnosti a potažmo úspory zdrojů při těchto procesech,“ dodává David Škoda.

Na syntéze katalyzátorů pracují vědci a vědkyně přímo ve zlínském Centru polymerních systémů. Kromě Davida Škody je do projektu dále zapojena Barbora Hanulíková a doktorand Vít Hrbáček. Na pracovišti MIT v USA pak probíhají testy účinnosti připravených katalyzátorů a speciální pokročilé charakterizace těchto materiálů.

„Je pro nás velká čest, že můžeme spolupracovat s tak špičkovou institucí jakou je MIT a věříme, že i nadále budeme tuto spolupráci rozvíjet. To, že jsme byli vybráni pro projekt MIT-Czech Republic Seed Fund je znamením toho, že s naší spoluprací počítají i do budoucna,“ uvádí Barbora Hanulíková.

Tým z CPS ve složení David Škoda a Barbora Hanulíková navštívil MIT začátkem července.

„V rámci setkání jsme diskutovali aktuální výsledky syntézy katalyzátorů vytvořené na straně CPS a výsledky měření jejich katalytické aktivity, která je studována na pracovišti MIT. Během pobytu jsme také několikrát navštívili laboratoř, kde se provádějí katalytické reakce, abychom získali přímou inspiraci jejich přístrojovým vybavením,“ popisuje Barbora Hanulíková. Do USA odcestoval na šestiměsíční pracovní stáž také doktorand CPS Vít Hrbáček. Spolu s ním je na MIT již na druhé kratší měsíční stáži také doktorand Tomáš Pokorný z Masarykovy univerzity Brno, která se na projektu rovněž podílí.

„Spolupráce našeho centra s tak významnou světovou institucí je důkazem toho, že také zde ve Zlíně máme skvělé zaměstnance a unikátní vybavení, abychom mohli pracovat na světovém a kvalitním výzkumu,“ uzavírá ředitel Centra polymerních systémů prof. Vladimír Sedlařík.

19. 7. 2024, TZ: UTB

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Národní plán obnovy zásadně posílil péči o Krkonošský národní park

To, co se zdá mrtvé, je základem nového života. Foto Kamila Antošová, archiv Správy KRNAP

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v letech 2022–2025 úspěšně realizovala 20 projektů financovaných...

Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní

Ilustrační foto: Praha Press

Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů...

Ministerstvo zemědělství připravilo nový program pro vlastníky lesů

Ilustrační foto: Stanislava Nopová

Umožní jim sdružovat se do spolků a být tak konkurenceschopnější.

Vzniknou další tůně, mokřady, remízky či stromořadí

Foto: MŽP

MŽP uvolňuje 330 milionů na zadržení vody v krajině a více zeleně v obcích.

reklama
reklama reklama