Zrušení superhrubé mzdy
Zrušení superhrubé mzdy je drahým a neúčinným způsobem podpory spotřeby domácností.
Parlament České republiky projednává tzv. daňový balíček. Díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu předsedy vlády Andreje Babiše má v jeho rámci dojít ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Součástí předloženého návrhu je snížení mezní efektivní sazby daně o čtvrtinu, s předpokládaným negativním dopadem do veřejných rozpočtů přibližně 90 miliard korun. Ministerstvo financí argumentuje, že předložený návrh výrazně podpoří spotřebu domácností.
Podle odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze tomu tak ale není, zrušení superhrubé mzdy není efektivním nástrojem, jak spotřebu domácností podpořit. Své argumenty předkládají Savina Finardi, Jakub Fischer a Petr Mazouch ve studii Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností.
„Pokud by byla superhrubá mzda zrušena v podobě předložené premiérem Babišem, znamenalo by to na jedné straně propad veřejných rozpočtů o 90 miliard korun, na druhé straně by přímá spotřeba domácností vzrostla pouze o 48 miliard korun,“uvádí Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky.
Jak je to možné?
„Prostředky získané díky snížení daně plně utratí pouze zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 30tisíckorun. Lépe placení zaměstnanci utratí jen část peněz a zbývající část uspoří, přičemž při hrubé měsíční mzdě nad60 tisíc korun už je navýšení spotřeby prakticky zanedbatelné,“ vysvětluje Fischer.
Autoři studie zároveň přišli s alternativními návrhy, jak podpořit spotřebu efektivněji. Předkládají návrh na 19% sazbu daně z příjmu fyzických osob a zároveň, ve třech variantách, navýšení základní slevy na poplatníka.
„Vyšší sazba daně spojená s vyšší základní slevou na poplatníka výrazněji pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům a nebude mít tak vysoký dopad na veřejné rozpočty,“ popisuje Fischer.
A protože je příjmová elasticita spotřeby u nízkopříjmových zaměstnanců mnohem vyšší, bude i navýšení spotřeby vyšší.
„Pokud bychom při 19% sazbě navýšili slevu na poplatníka na 30 tisíc korun ročně, dojde k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 miliard korun, přičemž přímá spotřeba domácností vzroste o 27 miliard korun,“ uzavírá Fischer.
2. 11. 2020, TZ: VŠE v Praze
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Společnost DIRP, s.r.o. vám pomůže vybrat vhodné regálové systémy pro kancelář i sklady
Společnost DIRP, s. r.o. s celorepublikovou působností se dlouhodobě zaměřuje na dodávky kovového a kancelářského...
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů
Zjistili to vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Pěstování révy vinné v České republice v roce 2023
Ze statistických údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za rok 2023 vyplývá...
Nové podmínky pro hospodaření na erozně ohrožené půdě
Platnost nových pravidel pro hospodaření na erozně ohrožené půdě se odsouvá na příští rok. Ministerstvo dává...