Žloutenka A se u nás rychle šíří

X

Takzvanou nemocí špinavých rukou se letos za první 4 měsíce roku nakazilo už 450 lidí. 6 z nich infekci hepatitidou A (VHA) podlehlo. Onemocnění, známé také pod názvem infekční žloutenka, se kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými, a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. K přenosu dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. Je důležité otevřít diskusi o možnostech úhrady očkování proti žloutence A, upozorňuje hlavní hygienička.

„Když srovnáme čísla za celý loňský a jen čtyři měsíce letošního roku, je zřejmé, že vidíme prudký nárůst případů. Onemocnění hepatitidou typu A se týkají krajů napříč republikou. Nejvíce hlásí kraje Středočeský – 87, Moravskoslezský – 83 a Praha – 73 případy. V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců, tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali, nebo nejsou očkovaní. Mají tak větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit. Šíření VHA bylo kromě dětské populace zaznamenáno také v populaci dospívajících a mladých dospělých a dále osob s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a lidmi bez domova. K přenosu nákazy dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. Vzhledem k dlouhé inkubační době, často bezpříznakovému průběhu, množícímu se nedodržování nařízených protiepidemických opatření i základních hygienických návyků, má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ vysvětluje příčiny hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje.

„Na území Prahy je téměř 1/3 onemocnění hlášena u osob bez domova, z nichž většina jsou zároveň uživatelé drog. U těchto osob je velmi složité nastavit dodržování protiepidemických opatření a zejména vyhledávání kontaktů je problematické, ve většině případů se nám nepodaří kontakty dohledat. Proto jsme dodali očkovací látku do center Naděje a Armády spásy, kde pracovníci aktivně nabízejí klientům tuto ochranu zdarma. Tato centra zároveň spolupracují při dohledávání kontaktů,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Martina Marešová.

Doplňuje, že v Praze probíhá také očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu právě s osobami žijícími na ulici a uživateli drog, pomáhají jim se zajištěním přechodného ubytování, či řeší jejich zdravotní problémy.

Co se týká často dotazované číselné hranice pro stav epidemie, není stanovena. Ze zkušeností ale víme, že i jeden potvrzený případ může následně znamenat velký problém. U žloutenky typu A většina případů, zejména u dětí, probíhá bez příznaků, a lidé jsou infekční už zhruba od poloviny inkubační doby. Nakažených je tak s největší pravděpodobností mnohem více, a tedy každý případ je pro epidemiology varováním.

„Inkubační doba virové hepatitidy A, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14 – 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla 1 až 2 týdny před začátkem samotného onemocnění. Nakažlivost pak trvá 1 až 2 týdny po začátku onemocnění. Šíření VHA je nejčastější stolicí infikovaného člověka. Jedná se jak o přenos přímý, od osoby k osobě, například špinavýma rukama, tak i nepřímý, znečištěnou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty, například hovoříme o klikách dveří, madlech, držadlech, zkrátka o často lidmi dotýkaných místech,“ popisuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

U většiny případů je průběh onemocnění v dospělosti závažnější než v dětském věku, kdy obvykle probíhá bez příznaků, a proto se snadno šíří. Asi u 10 % pacientů však dochází ke komplikovaným průběhům; onemocnění i rekonvalescence pak trvají i několik měsíců. Zcela výjimečně může dojít k tzv. fulminantnímu, velmi prudkému průběhu, vedoucímu k jaternímu selhání a smrti. Smrtnost je celkově nízká (0,1–0,3 %), ale může být vyšší (1,8 %) u dospělých nad 50 let, nebo osob se základním chronickým onemocněním jater.

Negativní trend prudkého šíření VHA se v České republice rozhodně nezastaví ze dne na den. Proto je třeba, aby lidé o riziku věděli, aby znovu začali důsledně dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Očkování v ČR není povinné ani hrazené, nicméně mnoho zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá a tato investice, která představuje zhruba sedmnáct set korun do jedné vakcíny, se rozhodně vyplatí.

„Krajské hygienické stanice mohou na základě vyhodnocení situace ve svém regionu nařídit v rámci šetření mimořádné očkování. Tento nástroj již využívají, a pokud se takové očkování koná, pak je vakcína lidem hrazená,“ připomíná nástroj prevence v zasažených lokalitách hlavní hygienička.

V České republice jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky pro děti a dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

Jaká jsou protiepidemická opatření při výskytu VHA?

Základním opatřením je izolace nemocného, zpravidla na infekčním oddělení. Při nahlášení onemocnění provedou zaměstnanci hygienické služby s nemocným epidemiologické šetření, ve kterém se zaměřují na to, kde a jak mohlo dojít k přenosu nákazy. Dále se vyhledávají kontakty, které mohl pacient nakazit. Kontaktům se vydává tzv. lékařský dohled, v rámci, kterého jsou po dobu maximální inkubační doby (50 dní) sledováni a vyšetřováni. Pokud od posledního kontaktu s nemocným neuplyne doba delší než 14 dní, nabízí se také očkování, které ještě může onemocnění zabránit, ev. zmírnit jeho průběh. Pro představu, na základě epidemiologického šetření a trasování kontaktů bylo pracovníky epidemiologie z hygienických stanic zaznamenáno celkem 6 375 kontaktů v celé ČR jen za loňský rok.

„V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti, např. návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění. Tato opatření se netýkají dětí, které jsou řádné očkované. U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat. Z naší praxe víme o mnohých smutných příbězích, kdy jsme nemohli pustit děti na tábory, protože v jejich třídě se vyskytla žloutenka,“ varuje před rizikem, že infekce zkazí plány na prázdniny a dovolené MUDr. Martina Marešová.

Šíření žloutenky typu A se ale netýká jen České republiky

Podobný vývoj hlásí i další evropské státy, jako například Slovensko nebo Maďarsko. Hlášené případy VHA jsou aktuálně i z Irska nebo Velké Británie. Je proto mimořádně důležité zejména na začátku cestovatelské sezóny dbát na prevenci!

„Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumace syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu a nebezpečné jsou obzvláště ústřice. Všeobecně je dobré se vyhýbat pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů. Zejména v zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být,“ připomíná doktorka Fabiánová.

Opakujeme, že za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě. Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru. Kromě očkování je nezbytnou součástí prevence také zvyšování a dodržování osobní hygieny a osvěta zaměřená na způsoby přenosu.

„V souvislosti s přípravou nového systému vstupu vakcín na trh vidím vzhledem k aktuální epidemiologické situaci jako důležitou diskusi o možnostech úhrady očkování proti žloutence A. Již je diskutována v rámci odborných kruhů a zahájíme ji na úrovni MZ a zdravotních pojišťoven,“ nastínila vhodné řešení do budoucna hlavní hygienička.

5. 5. 2025, TZ: SZU,

26. 6. 2025 zpráva je stále aktuální

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.