Zlín se stal národním centrem kompetence polymerního výzkumu

Významný úspěch si připsali pracovníci Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Uspěli v náročné veřejné soutěži vyhlášené Technologickou agenturou České republiky (TAČR) v rámci programu Národní centra kompetence, který se zaměřuje na posílení účinné spolupráce výzkumných organizací s praxí. Vědci se budou zabývat problematikou polymerů a jejich dopadů na životní prostředí.

Tento ojedinělý projekt s názvem „Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století“ je jeden z 18 projektů, které uspěly v mezinárodním hodnocení projektových návrhů. Ty předložily české vysoké školy a ústavy Akademie věd. V rámci programu Národních center kompetence se jedná o jediný projekt zaměřený na problematiku polymerů a jejich dopadů na životní prostředí. Koordinujícím pracovištěm bude právě CPS.

„Je to velká čest a zároveň výzva. Polymerní výzkum má ve Zlíně dlouholetou tradici a získaný projekt nasvědčuje, že si Centrum polymerních systémů za 12 let své existence vydobylo významné postavení ve svém oboru na národní i mezinárodní úrovni. Velmi oceňuji koncept programu národních center kompetence, který cílí na propojení výzkumu s praxí. Těšíme se na vzájemnou spolupráci s kolegy z dalších významných a uznávaných výzkumných pracovišť a také z firem s vysokým inovačním potenciálem,“ uvádí ředitel CPS a hlavní řešitel projektu prof. Vladimír Sedlařík.

Jedná se o rozsáhlý šestiletý projekt, jehož celkové náklady řešitelského konsorcia činí téměř 380 milionů korun, přičemž čtvrtina z těchto nákladů bude hrazena z firemního sektoru. Ve hře je dále žádost o rozšíření projektu ze zdrojů Národního plánu obnovy ve výši přesahující 140 milionů korun. Zapojeno je do něj 24 účastníků z řad univerzit, průmyslových partnerů i neziskových organizací zabývajícími se polymerními technologiemi a jejich dopady na životní prostředí.

Vlastní řešení projektu zahrnuje široké spektrum výzkumných úkolů, jejichž výsledky mají předpoklad pro brzké uplatnění v praxi.

„Konkrétně se jedná například o projekty zaměřené na zvýšení účinnosti a automatizaci procesu třídění plastů při jejich recyklaci nebo nalezení nových způsobů, jak efektivně získat ekonomicky cenné látky z plastového odpadu,“ popisuje prof. Vladimír Sedlařík.

Vědci se dále budou zabývat také vývojem materiálů, které budou déle sloužit ke svému účelu. To znamená, že budou odolnější a trvanlivější a nebude tak třeba plýtvat energií a surovinami. Budou také vyvíjet polymerní materiály, které budou bezpečnější pro koncové uživatele z pohledu hořlavosti, uvolňování škodlivých látek nebo odolnosti proti množení bakterií, plísní a virů.

Projekt se bude rovněž věnovat problematice recyklace pneumatik, využití obnovitelných zdrojů a odpadů pro výrobu polymerů nebo detekci a záchytu dnes hojně diskutovaných mikroplastů.

„Nosným tématem všech dílčích projektů je zodpovědné nakládání s materiály a energiemi, ekologické šetrné a bezpečné přístupy s přihlédnutím k legislativní a ekonomické smysluplnosti vznikajících řešení,“ zdůrazňuje prof. Vladimír Sedlařík.

25. 1. 2023, TZ: UTB

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Česká obchodní inspekce udeřila na tržnici v Hatích

Hatě: ČOI, Inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský kraj

Na 4 300 kusů padělků za více než 21 milionů korun skončilo v rukou inspektorů.

6. kolo rozvoje venkova

Ilustrační foto: Praha Press

Mladí zemědělci dostanou rekordních 1,5 miliardy korun, na investice do zemědělských podniků bude téměř 3,5 miliardy.

Vyhořelé jaderné palivo se bude rozpadat miliony let

Foto: Správa úložišť radioaktivních odpadů

Ničivé zemětřesení, povodně, doba ledová nebo dokonce zánik lidstva na Zemi.

Přidání kapacit v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec

Ulánbátar, hlavní město Mongolska/pixabay.com

V pondělí 8. prosince 2025 v 09,30 hod. dojde k přidání měsíční kapacity do systému MPO pro přidělování jedinečných...

reklama reklama