Budova Ministerstva průmyslu a obchodu je kulturní památkou

X

Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí o prohlášení konstatovalo, že jde o vysoce kvalitní reprezentativní architekturu ve stylu moderního klasicismu a představuje hodnotný doklad historizující architektury s velkým důrazem na řešení všech detailů.

Jedná se o veřejnou budovu navrženou architektem Josefem Fantou pro jedno z ministerstev nové republiky. Budova byla záměrně navržena v archaickém architektonickém stylu novoklasicismu v letech 1925-1932.  Tzv. superkolaudace proběhla v roce 1934. Pojetí stavby i umělecké a uměleckořemeslné vybavení pochází z kvalitních materiálů v duchu tzv. Gesamtkunstwerku, přičemž veškeré zabudované prvky (okna, dveře, schodiště a zábradlí, kování, dlažba, kamenné a dřevěné obklady, nástěnná i stropní svítidla, popelníky, částečně původní mobiliář, krby, zrcadla, vitráže aj.) jsou součástí stavby

Mezi nejhodnotnější části patří výzdoba a řešení každého průčelí mohutného bloku, jako celku se všemi architektonickými články a detaily plastické výzdoby. Výrazná a dominantní je hmota kupole včetně členění, detailů a plastické výzdoby. Zvlášť půvabné je řešení východního průčelí s hmotou nárožního rondelu s portikem, hodné pozornosti je i původní architektonické a dekorativní řešení dvorních fasád obou částí objektu. V interiéru stojí za pozornost celkové architektonické a dekorativní řešení prostoru schodišťové centrální dvorany ve všech podlažích (klenby, stropy, detaily stěn a podest, zábradlí, mřížoví, vitráže, dlažby, svítidla aj.) Rovněž ale řešení vedlejších provozních schodišť s důrazem na řešení nástupních portálů.

Budova prošla stavebními úpravami v letech 1949, 1952, 1961, 1974 a 1986. Rozsáhlá oprava celé fasády objektu včetně stavebního restaurování proběhla v roce 1999. Částečně po povodních v roce 2002, kdy byly sanovány sklepní prostory. V letech 2003 - 2006 byly přestavěny půdní prostory na kanceláře a archivy, do exteriéru se tyto úpravy projevily pouze střešními okny). V roce 2007 došlo k zastřešení vnitřního atria v západní části budovy. Další stavební úpravy proběhly v roce 2012 po uvolnění prostor v 1. suterénu po odchodu České pošty. I přes tyto pozdější stavební úpravy je budova jakožto celek dochována ve vysoké míře autenticity většiny interiérového zařízení a původního mobiliáře reprezentačních prostor. Ministerstvo kultury ve svém hodnocení dospělo k závěru, že budova spolu s pozemkem splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zákona o státní památkové péči. Rozhodnutí nabylo právní moci v květnu letošního roku.

Josef Fanta (1856-1954), architekt a profesor pražské techniky, nejprve asistent u Josefa Schulze, od konce 80. let 19. století již pracoval samostatně. Autor řady staveb či úprav stávajících domů v Praze, především v secesním, ale často i historizujícím slohu (např. vlastní nájemní dům v dnešní Husitské ulici na Žižkově, úpravy Průmyslového paláce v Holešovicích, budova Hlavního nádraží v Praze, studentskou nadační kolej v Jenštejnské ulici na Novém Městě, obnovu kostela sv. Václava na Zderaze) i mimo Prahu. Ministerstvo obchodu na nábřeží náleží k jeho závěrečným dílům.

20. 7. 2022, TZ: MKCR

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.