Česká komora architektů podporuje zachování Libeňského mostu

X

Most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Jedná se o velkou osobnost české architektury, která ve své době udávala tón soudobého města.

Libeňský most je přitom v detailech, jako jsou schodiště, osvětlovací stožáry či patní klouby, hrdým reprezentantem kubistického slohu, tedy ryze českého specifika, jež nemá ve světě obdoby a jež České republice získalo v zahraničí patřičný věhlas.

V souvislosti se stavbou tunelu Blanka a jeho napojením na stávající dopravní infrastrukturu má Technická správa komunikací hlavního města Prahy v plánu Libeňský most rozšířit. Tento záměr Česká komora architektů vnímá jako závažné ohrožení významné dopravní památky. Rozšíření mostu svede dopravu do přetížených zón Holešovic a Libně. Otázkou je také „ekonomičnost" tohoto kroku. Citlivou rekonstrukcí namísto plánovaného rozšíření, jehož následkem by byla demolice celého mostu, by bylo docíleno úspory ve výši zhruba 130 mil. Kč. Současný stav mostu přitom rozhodně nevyžaduje jeho zbourání.

Česká komora architektů proto plně podporuje snahu Městské části Praha 7 o zachování Libeňského mostu ve stávající podobě formou rekonstrukce. Komora se rovněž ztotožňuje s názory předních odborníků a specializovaných institucí a vyzývá k respektování hodnoty a kvalit Libeňského mostu.

TZ: ČKA

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.