Hlavní strana » » Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku znamená vystavení se riziku sankce

Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku znamená vystavení se riziku sankce

Povinnost zveřejnit účetní závěrku upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní závěrku jsou povinny zveřejnit zejména ty společnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

Zákon o účetnictví v části §18, odst. 1 zároveň upravuje, co tvoří účetní závěrku. Jsou to především rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a příloha, která zejména vysvětluje a doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Do kdy je společnost povinna uveřejnit účetní závěrku? Společnosti je obvykle povinna svolat do 6 měsíců po skončení účetního období valnou hromadu, která schválí účetní závěrku.

Od tohoto data se začíná počítat 30denní lhůta, ve které má být účetní závěrka uložena do Sbírky listin rejstříkového soudu.

Z veřejně dostupných zdrojů však vyplývá, že výsledky hospodaření za rok 2013 nezveřejnilo celých 67% českých firem a přibližně 44% firem tuto povinnost ignoruje minimálně poslední tři roky v řadě.

Nejhorší plnění povinnosti je u firem, které podle ČSÚ nevykazují žádné tržby, což jsou ale často takzvané „spící schránky" (82%).

Příčinou neplnění je zpravidla nedbalost nebo nechuť dělit se se svým okolím a konkurenty o informaci o hospodářských výsledcích a stavu majetku společnosti.

Co hrozí společnosti, které nesplní svou povinnost zveřejnění?

Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku znamená vystavení se riziku sankce. Proto je třeba mít také na paměti, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní uvedené povinnosti, porušuje péči řádného hospodáře.

Nezaložením např. účetní závěrky do sbírky listin, se podle zákona o účetnictví, může účetní jednotka dopustit také správního deliktu. V takovémto případě hrozí účetní jednotce pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv. Při tom může být přitěžující okolností opakované neuložení účetní závěrky do Sbírky listin. Správní delikty následně v prvním stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Asociace malých a středních podniků nyní navrhuje, aby do celého procesu byl více zapojen stát prostřednictvím Finanční správy, a aby tato na účetní náležitosti dohlížela už během daňových kontrol. S podobnou koncepcí před dvěma lety přišel i Nejvyšší kontrolní úřad. V současné situaci, pro kterou je charakteristická intenzivní snaha hledat další zdroje příjmů pro státní rozpočet, můžeme očekávat, že správce daně začne aktivně využívat i tuto možnost.

TZ: APOGEO Audit, s.r.o.