Senátoři chtějí zrušit část zákona o rozpočtové odpovědnosti, obrátili se na Ústavní soud

X

Většina představitelů horní komory Parlamentu se spolu se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR obrátila na Ústavní soud. Spornou část zákona o rozpočtové odpovědnosti požadují zrušit.

„Zákon o rozpočtové odpovědnosti jinak nahlíží na stát a jinak na obce a kraje. Pokud by začal fungovat, existenčně by to ohrozilo stovky obcí," říká senátor Miloš Vystrčil a dodává: „Pro napadení zákona u Ústavního soudu je třeba podpis alespoň 17 senátorů z celkem 81. Stížnost, ve které požadujeme zrušení části zákona, zatím podepsalo 60 zástupců horní komory Parlamentu, což je historicky největší počet."

Zákon o rozpočtové odpovědnosti zjednodušeně říká, že při překročení veřejného dluhu o více než 55% HDP obce a kraje budou muset schvalovat jen vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Tedy nebudou si moci vzít půjčku. Pro malé obce s malým rozpočtem však téměř každá větší investiční akce znamená zadlužit se. Povinnosti státu či státních organizací právní předpis ale nijak nestanovuje, i když je zřejmé, že samosprávy v globálu hospodaří lépe než stát. Takové opatření by v praxi obcím znesnadnilo například výstavbu bytů či kanalizace. Norma navíc říká, že při zadluženosti vyšší než 60% průměru příjmů za poslední čtyři roky bude městům a obcím pozastavena výplata 5 % ze sdílených daní. To vše by ve výsledku zastavilo rozvoj území a ochromilo život samospráv.

Zadluženost nad 60% průměrných příjmů za poslední čtyři kalendářní roky v roce 2015 podle Ministerstva financí vykázalo zhruba 7% tuzemských samospráv. I proto nesystémový zákon o rozpočtové odpovědnosti Senát loni zamítl, Sněmovna ho však přehlasovala.

9.3.2017; TZ: Senát PČR

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.