Svaz průmyslu a dopravy ČR zásadně odmítá zrušení karenční doby
MPSV odhaduje, že by se po zrušení karenční doby zvýšily firmám pro rok 2019 náklady na vyplacení náhrad ze mzdy za nyní neplacené 3 dny o 2,9 miliardy Kč. To za předpokladu, že počet nemocných ročně nestoupne. Praxe ale ukazuje, že nemocnost by se zvýšila, tedy i náklady pro zaměstnavatele by podle odhadu MPSV byly vyšší. V součtu by činily o 5,1 miliardy korun více.
Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně. Mnoho podniků to řeší pomocí firemních benefitů. Mezi firmami jsou dnes i takové, které vedle tradičních benefitů (sick days, dovolená navíc, práce z domova) poskytují náhradu mzdy za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. To je možné díky tomu, že mají dobře nastavené systémy spolupráce s ošetřujícími lékaři, takže nedochází ke zneužívání, a dočasná pracovní neschopnost je nízká. Takový přístup firem není samozřejmý, záleží na každém podniku, jeho ekonomické situaci, velikosti a oblasti podnikání.
Karenční dobu řeší i další státy Evropské unie
Karenční dobu má zavedenou většina zemí Evropské unie. Obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá karenční doba 6 dnů, na Islandu dokonce 14 dní. Některé státy, jako je například Chorvatsko, Finsko nebo Dánsko, nemají karenční dobu zavedenou plošně, ale platí jen pro určité skupiny například pro OSVČ.
23.3.2018; TZ: Svaz průmyslu a dopravy České republiky
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Kontrolní akce na tržnici ve Studánkách

Při kontrole tržnice ve Studánkách na Českokrumlovsku zajistili inspektoři ČOI bezmála 1 000 kusů padělků za více...
Národní zemědělské dotace pro rok 2026

Ministerstvo zemědělství má připraveny národní dotace pro rok 2026. Více než třemi miliardami korun podpoří živočišnou...
Celní správa eviduje další sérii podvodů

Podvodníci vyžadují jménem celní správy platbu cla a DPH zakoupením kuponu PaysafeCard.














































