V olomouckém Muzeu moderního umění se koná výstava na počest 80. narozenin Jiřího Šalamouna

Ilustrace Jiřího Šalamouna provázejí dětstvím i dospělostí už několik generací čtenářů. Vždyť kdo by neznal Maxipsa Fíka nebo například Hobita, Posledního Mohykána a Pickwickovce tak, jak je právě on ztvárnil. Všechny jeho nejvýznamnější ilustrátorské práce, ale také grafickou tvorbu a volné kresby uvidíte do 17. května v olomouckém Muzeu moderního umění. Výstavu nazvanou No tohle!? pořádá muzeum při příležitosti Šalamounových osmdesátin.

Podle autora koncepce výstavy Jana Rouse patří Jiří Šalamoun mezi nejvýznamnější české ilustrátory.

„Jeho tvorba je bezpochyby součástí zlatého fondu české knižní kultury 20. století. Mnohé knihy se dokonce staly generačními ikonami," řekl historik umění s tím, že Šalamoun výtvarně doprovodil přes osmdesát knih a vytvořil téměř dvě desítky autorských knih a bibliofilií.

Ota Hofman, Pan Tau a tisíc zázraků, Albatros, Praha 1983, čtyřbarevný knihtisk. Foto Muzeum moderního umění

William Saroyan, Tracyho tygr, Odeon, Praha 1980, knihtisk. Foto Muzeum moderního umění

Michail Saltykov-Ščedrin, Kronika města Hloupětína, Odeon, Praha 1990, kresby perem, barevnými tušemi a temperou na papíře. Foto Muzeum moderního umění

R. Čechura – Jiří Šalamoun, Maxipes Fík, Albatros, Praha 1981, dvoubarevný ofset. Foto Muzeum moderního umění

Ilja Erenburg, Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita a jeho žáků, Lidové nakladatelství, Praha 1984, kresba perem a tuší na papíře. Foto Muzeum moderního umění

Charles Dickens, Kronika Pickwickova klubu, Odeon, Praha 1971, kresba perem a barevnými tušemi na papíře. Foto Muzeum moderního umění

No tohle!? | Jiří Šalamoun

Mezi dětskými knížkami dosáhly největší popularity příběhy Maxipsa Fíka, kterým předcházely kreslené večerníčky. Návštěvníci olomoucké výstavy také uvidí pět originálních ilustrací ke knize Rudolfa Čechury. Postavě, která je často vnímána jako synonymum pro Šalamounovu tvorbu, navíc pořadatelé částečně zasvětí i doprovodný program.

Výstava však podle Rouse neopomine ani další Šalamounovy legendární ilustrace. „Nechybí tak například Pan Tau Oty Hofmana, kde Šalamoun opustil parafrázi dětské kresby a orientoval se na současné umění. Vycházel zde z pop artu a jeho prolnutí s reklamou a komiksem, jak je představovala tvorba například Roye Lichtensteina," přiblížil Rous autorovy zdroje inspirace.

Šalamounův prožitek současného světa a jeho umění dokumentují i další ilustrační soubory k moderní americké literatuře, například Tracyho Tygr Williama Saroyana nebo knížka V melounovém cukru Richarda Brautigana.

Kontakty: Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet, 29. 1. - 17. 5. 2015.

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Výrazná osobnost českého sportu Petr Koukal naposledy v Centru Černý Most

Výrazná osobnost českého sportu Petr Koukal naposledy v Centru Černý Most. Foto Centrum Černý Most

Všichni fanoušci trojnásobného olympionika Petra Koukala mají jedinečnou šanci ho ještě jednou spatřit v plném...

Národní galerie vystavuje dílo vizionáře Zdenka Rykra

Zdenek Rykr - Obaly čokolády a bonbonů Orion, foto Národní galerie v Praze

Osobnost i dílo Zdenka Rykra lze jen obtížně definovat. Na jedné straně stojí outsider umělecké komunity, na straně...

Mimořádná osobnost evropských dějin Karel IV.

V letošním roce uplyne 700 let od narození významného českého panovníka Karla IV. Foto Praha Press

V letošním roce uplyne 700 let od narození významného českého panovníka Karla IV. Narodil se 14. května 1316, byl...

Filmový kouzelník Karel Zeman

Filmový kouzelník Karel Zeman, foto Muzeum Karla Zemana

Před několika dny uplynulo 105 let od narození Karla Zemana, velkého českého filmového režiséra, výtvarníka, loutkaře,...