V Praze ročně ubyde na 3000 bytů

X

Radě hlavního města Prahy byla 1. dubna 2019 předložena analytická studie „Zkvalitnění systémů a procesů povolování nové výstavby v Praze: dostupnost bydlení", na jejímž zpracování se podílely Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Institut plánování a rozvoje Prahy a Architekti Headhand, s.r.o. za podpory grantového programu Technologické agentury ČR. Analýza podrobně rozebírá příčiny bytových problémů v Praze a zařazuje je do širších souvislostí. Podle analýzy ubývají v Praze tisíce bytů ročně.

Podle analýzy bylo také, na rozdíl od jiných segmentů ekonomiky, pro výstavbu nových bytů ekonomické a právní prostředí po roce 1990 připravováno velmi pozvolně. Dále se analýza zabývá výpočty potřebného množství bytů, které by měly být v Praze každý rok postaveny.

„Porovnáním dat ze sčítání lidu 2001 a 2011 ve vztahu k nové výstavbě v tomto období bylo zjištěno, že každý rok zaniká přibližně 0,4 procenta z celkového počtu bytů v Praze – jen pro vyrovnání tohoto faktoru by bylo třeba doplňovat přibližně tři tisíce nových bytů ročně," uvádí demograf Martin Červinka, který tuto část analýzy s týmem Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT zpracovával.

Pokud by měly být zohledněny všechny současně působící faktory – zánik bytového fondu, tlak na zvyšování prostorového standardu, nárůst počtu obyvatel v úrovni 8 až 10 tisíc lidí za rok a využívání malé části bytů ke krátkodobým pronájmům - tak model predikuje, že by muselo být po roce 2020 zahajováno v Praze přibližně 13 tisíc bytů ročně.

„Současná bytová krize v Praze má příčiny administrativní, právní i politické a na řešení všech těchto problémů se musíme zaměřit. Máme cenný analytický materiál, který dokládá, že bez doplňování dostatečného počtu nových bytů na trh bude Praha prohrávat v konkurenci s dalšími městy a stane se nedostupným místem pro další generace," říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.

Právě porovnání s velkými městy středoevropského regionu je další částí materiálu. Ta ukazuje, že města konkurující Praze dokázala v posledních pěti až sedmi letech na rostoucí poptávku a ekonomický růst reagovat novou bytovou výstavbou, zatímco Praha se v těchto ukazatelích vrátila ke krizovým hodnotám.

Předložený dokument obsahuje také velmi podrobnou analýzu právního prostředí v oblasti stavebnictví po roce 1990 včetně detailního rozboru koncepce správy území v Praze. Popisuje důsledky legislativní změny od roku 2006, mimo jiné s ohledem na vzniklou nepřehlednost a komplikovanost systému z hlediska přenesené působnosti výkonu státní správy, a to jak z hlediska povolovacího řízení, tak z pohledu územního plánování.

Práce zpracovatelského týmu bude dále pokračovat v roce 2019 vyhotovením konkrétních podkladů a doporučení pro samosprávu, které by mohly přinést zlepšení v oblasti schvalování nové bytové výstavby a řešení dostupnosti bydlení v Praze.

1.4. 2019, T. Z.: MHMP

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.