Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

X

Důvodem intervence byly liberálně reformní vnitropolitické změny známé pod názvem Pražské jaro.

Hlavní podíl na invazi měly armády Sovětského svazu (SSSR), výrazně slabší účast měla vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR). Vojska Německé demokratické republiky (NDR) sice dostala rozkaz se invaze neúčastnit, nicméně i tato armáda se nakonec na okupaci podílela.[9][10] Zeměmi Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie a Rumunská socialistická republika (RSR).

Byla obsazena většina důležitých měst v ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Došlo k přerušení rozhlasového i televizního vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií.[11] Předsednictvo ÚV KSČ v prvních hodinách okupace přijalo usnesení, odsuzující invazi.[12] Toto usnesení výslovně zakázalo československým ozbrojeným složkám (Československá lidová armáda, Pohraniční stráž, Veřejná bezpečnost a Lidové milice) přímý odpor vůči invazním armádám, proto také tyto složky (až na výjimky) nepodnikly kroky k obraně vlasti. Českoslovenští vedoucí představitelé (Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a další) byli krátce poté okupačními mocnostmi zatčeni a dočasně zavlečeni do ciziny.

Zdroj: wikipedia.org

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.