Milionové investice do protipovodňové ochrany v Libni

X

Dnes návrh schválili pražští radní, o záměru ještě budou hlasovat zastupitelé.

Nyní je čerpací kapacita stanice 20 metrů krychlových za sekundu, po rozšíření bude dvojnásobná. Kromě navýšení kapacity budou práce spočívat v celkové modernizaci vodní stavby či doplnění mobilních zdrojů pro případ výpadku elektřiny.

Rokytka zaznamenala nejničivější povodeň v její historii v červnu června 2013, kdy vtrhla do Prahy velká voda. Vyděšení lidé s hrůzou v očích vzhlíželi k šedé obloze, ze které několik dní vytrvale pršelo, a přáli si jediné: aby se neopakovalo drama ze srpna 2002. Taková katastrofa naštěstí nenastala. Velké škody tentokrát napáchaly nenápadné pražské potoky.

„Na povodně v roce 2013 si vzpomínám velmi dobře, v neděli 1. června odpoledne jsem ještě byl v Lovosicích na postupovém divizním zápase Meteoru, druhý den brzy ráno už byl svolán krizový štáb. Rokytka tehdy vypadala jako divoká horská řeka,“ vzpomíná starosta Ondřej Gros.

Do té doby nikdo netušil, že Rokytka, tento jindy poklidný potok, se může rozvodnit na průtok 50 metrů krychlových za vteřinu. Lidé, kteří na Elsnicově náměstí sledovali stále se zvyšující průtok, se shodli: Toto jsme tu ještě nezažili.

Rokytka zatopila část Libně. Protipovodňové zátarasy, které město nechalo postavit po katastrofálních záplavách v roce 2002, naštěstí před vltavskou vodou uchránily nejen ji, ale i Karlín. Rokytka, která se rozlila pod Libeňským zámkem, zaplavila Švábky a spodní voda vytopila několik desítek sklepů okolních domů. Vodní dílo v ústí Rokytky zamezilo, aby se voda z Vltavy dostala korytem potoka do Libně a pak až do Karlína. Šest velkokapacitních čerpadel ale nestíhalo obrovskou masu vody z Rokytky přečerpávat přes zavřená vrata do Vltavy, následně se začala hromadit.

4. 2. 2026; TZ: ÚMČ Praha 8

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.