Možná léčba deprese u pacientů s roztroušenou sklerózou
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají možnosti léčby deprese pomocí psychedelik u pacientů s roztroušenou sklerózou. Hledají dobrovolníky.
S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než 20 000 lidí. Řadu z nich přitom postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví nyní přijímají dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
Roztroušená skleróza (RS) je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. Přesné příčiny vzniku RS nejsou známy; předpokládá se však genetická predispozice a souhra dalších rizikových faktorů. Onemocnění se častěji vyskytuje u žen a obvykle se poprvé objeví mezi 20. a 40. rokem života, nedá se vyléčit a hluboce mění život.
„U progresivních neurodegenerativních onemocnění studie naznačují, že až u 80 % pacientů se vyskytují příznaky úzkostí nebo deprese. To představuje zásadní výzvu k hledání inovativních intervencí. Psychedelika se již ukázala jako efektivní ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz, zejména depresivní poruchy či závislostí. V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba 20 let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. V rámci mezinárodní studie PsyPal chceme zjistit, zda léčba psilocybinem může pomoci snížit příznaky deprese a existenciální tísně právě u onemocnění roztroušenou sklerózou,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ.
Změněný stav vědomí a snížení příznaků deprese
„Psilocybinová terapie uvádí lidi do změněného stavu vědomí, probíhá pod dohledem vyškolených terapeutů a skládá se ze tří fází. V první, přípravné, zájemci absolvují rozhovory se dvěma terapeuty, kteří je se vším seznámí. Následují dvě sezení, během kterých je podána buď nízká, nebo vysoká dávka psilocybinu. Mezi jednotlivými podáními a po nich nastává fáze integrace – celkem pět sezení se dvěma terapeuty, na kterých pacienti diskutují o svých zkušenostech z podání psilocybinu a vztahu ke zkušenosti k jejich onemocnění“ popisuje doktor Páleníček.
Do studie se mohou přihlásit pacienti s roztroušenou sklerózou, kteří jsou starší 18 let, mají příznaky deprese, prožívají pocity smutku, beznaděje nebo úzkosti a v posledních 6 měsících neužívali žádná jiná psychedelika. Studie probíhá v bezpečném a kontrolovaném prostředí v Národním ústavu duševního zdraví, pod lékařským dohledem. V součtu se jedná o 10 návštěv v NUDZ, některé lze absolvovat online. Během studie lékaři pacientům třikrát odeberou krev a provedou měření mozkové aktivity EEG. Studie potrvá do konce roku 2027. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím e-mailu infopsypal@nudz.cz, více informací naleznou na webu klinickestudie.nudz.cz/psypal-klinicka-studie.
Národní ústav duševního zdraví je v oblasti výzkumu léčebných účinků psychedelik předním pracovištěm i v celosvětovém kontextu
Kromě studie PsyPal zde vědci zkoumají například využití psilocybinu nebo ketaminu při léčbě rezistentní deprese, tedy deprese, která nereaguje na běžně využívanou léčbu. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem pak NUDZ realizuje studii PSIKET2, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.
O PsyPal
Randomizovaná kontrolovaná studie PsyPal, koordinovaná University Medical Center Groningen v Nizozemsku, ve spolupráci s HumanKindLabs, získala vůbec první evropský grant na financování klinického výzkumu psychedelické terapie. Studie zkoumá, zda terapie psilocybinem může v rámci paliativní péče pomoci ulehčit psychologické a existenciální úzkosti u pacientů trpících jedním ze čtyř různých nevyléčitelných progresivních onemocnění: pokročilou chronickou obstrukční plicní poruchou (CHOPN), amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), atypickou Parkinsonovou chorobou (APD) a roztroušenou sklerózou (RS). V současnosti se klinické centrum v Národním ústavu duševního zdraví soustředí právě na roztroušenou sklerózu, nicméně v nejbližších měsících bude s největší pravděpodobností otevřeno i pro pacienty s ALS a APD.
Mgr. Jan Červenka, tiskový mluvčí
9. 3. 2026, TZ: NUDZ
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Dorazila další varianta covidu

Nová varianta covidu označovaná jako „cikáda“ která se právě šíří po Evropě, znovu otevírá otázky kolem...
Může strava ovlivnit mikrobiom?

Střevní mikrobiom je ovlivňován a pozměňován v průběhu celého života. Na jeho složení má vliv genetika, způsob...











































